Moře není vaše skládka – Rostoucí odpor k likvidaci britských platforem

Téměř bez povšimnutí "velkých" zpráv se v současné době odehrává podívaná v Severním moři severovýchodně od Shetlandských ostrovů a pouhých 200 kilometrů od norského pobřeží. Loď Greenpeace „Rainbow Warrior“ s aktivisty je na místě v drsném Severním moři. Od pondělního rána demonstrují v ropném poli Brent, lezou na dvě ze čtyř plošin v severním Severním moři a připevňují transparenty na Brent „Alpha“ a Brent „Bravo“ se sloganem: „Shell – Moře není vaše skládka! ".

Grenpeace poukazuje na to, o čem se dnes ráno v Londýně diskutovalo, ale již dávno bylo rozhodnuto: těžené ropné pole Brent – ​​těžené britskou ropou gigant Shell od roku 1976 nebude, jak je stanoveno v mezinárodních předpisech, zcela demontován, ale bude částečně ponechán tak, jak je. Mezinárodní odpor se proti tomuto hrozícímu rozhodnutí bouří a po brexitovém divadle se pomalu rozjíždí a stává se druhým kritickým tématem mezi Velkou Británií a řadou států EU. Ropné pole Brent v srdci Severního moře je vyčerpané, považuje se za zcela vytěžené a neumožňuje ekonomicky životaschopnou těžbu ropy.

Ale místo demontáže ropná pole, která po desetiletí provozují s miliardovými zisky a likvidují je ekologicky odpovědným způsobem, se britská skupina Shell připravuje opustit části výrobních zařízení v Severním moři v Severním moři s pravidlem odchylky od britské vlády. . Nástupiště Brent „Bravo“, „Charlie“ a „Delta“ nad hladinou moře mají být sice demontovány, ale konstrukce pod hladinou moře, které budou ponechány, jsou pro životní prostředí časovanou bombou.

Podle společnosti Shell je zde 42 ponořených ropných nádrží vysokých asi 60 metrů, které obsahují více než 11 000 tun ropy. Když nádrže a komory zkorodují a hnijí, toto množství ropy se vypustí do moře.

Průmysl si stěžuje, že demontáž a likvidace tohoto panství je technicky velmi náročná složité a drahé. Dr. Christian Bussau z Greenpeace Hamburg je mořský biolog a má doktorát z hlubinné biologie. Je specialistou na tyto záležitosti a svou kariéru zahájil jako aktivista Greenpeace v roce 1995 při demonstraci proti potopení tankové plošiny „Brent Spar“ v North Atlantic Shell. Britská ropná společnost hodlala likvidovat svůj „šrot“ ve 2000 metrech vody. Poté, co byla ropná společnost úspěšně donucena řádně zlikvidovat „Brent Spar“.

Téměř přesně o 25 let později je Dr. Bussau zpět v severním Atlantiku: Bussau neakceptuje výmluvy nadnárodních společností: "Skupina Shell dominuje těžbě ropy na moři s vysokým stupněm přesnosti a za nejtvrdších podmínek jako žádná jiná nadnárodní ropná společnost. S ohledem na toto je opravdu těžké uvěřit, že a odborná likvidace tohoto výrobního odpadu by měla způsobit problémy“. A to si myslí i většina členů OSPAR, kteří v tomto sporu spatřují především snahu přesunout nepohodlné následné náklady na přírodu a tím i na širokou veřejnost.

Komise OSPAR se dnes schází ve svém sídle v Londýně a je po ní požadováno, aby získala tříčtvrtinovou většinu hlasů o plánovaných výjimkách britskou vládou, které jsou v rozporu s dohodami dosaženými v Oslu a Paříži.

Norové jsou jen 200 kilometrů od ropného pole Brent a čtyř plošin, které mají být zlikvidovány. Zdá se však, že se také více zajímají o otázku nákladů než o nebezpečí pro životní prostředí, protože se nyní připojili k britskému postoji. Což není překvapivé, protože i zde evidentně nejde primárně o nebezpečí pro životní prostředí, ale o problém, že Norové s vlastními offshore plošinami mají brzy podobný problém...

Spolková republika Německo je členem OSPAR, organizace odpovědné za veškeré vypouštění, vypouštění a potápění v oblasti Severního Atlantiku a Severního moře, jakož i za licenční řízení atd. pro větrné elektrárny a ropné plošiny. OSPAR znamená „Oslo“ a „Paříž“, protože v těchto dvou městech se téměř všechny evropské pobřežní státy, včetně Spojeného království, dohodly ve dvou úmluvách na jednotných přísných předpisech pro hospodářské využívání těchto mezinárodních oblastí.

Očekávaná výjimka britské vlády pro místní ropnou nadnárodní společnost by usnadnila velmi složitou a nákladnou likvidaci. Kromě brexitu se tak otevírá další konfliktní oblast, která přivádí britskou vládu do diskurzu s řadou evropských států. Je to hlavně proto, že Británie jako člen OSPAR nařídila svému offshore průmyslu, aby ušetřil 35 % vypočítaných nákladů na předepsané a plánované likvidace. To je získáno pouze vědomím, že britské ministerstvo financí podporuje svůj ropný průmysl nezanedbatelnými daňovými úlevami na tento nákladný podnik.

Německo již oficiálně protestovalo proti tomuto hrozícímu postup, protože nebezpečí pro Severní moře a bezprostřední sousedy, kteří budou sídlit v průmyslových zbytcích pod hladinou moře, jsou nevyčíslitelná vysoká.

Na rozdíl od doby před 25 lety v případě „Brent Spar“ byla široká veřejnost zatím z velké části opomíjena. Média dnes raději diskutují o zprávách od Trumpa na Twitteru nebo se zaměřují na četné vojenské konflikty, ať už vojenské nebo ekonomické, na všech místech po celém světě. 11 000 tun ropy, která by měla zůstat v moři, hraje jen vedlejší roli. Brave New World ...

Příspěvek pro hosty – Dr. Christian Bussau< /div>