Tání mořského ledu může způsobit hladovění nedospělých polárních tresek

March 17, 2017 Biologové ověřují silnou závislost polární tresky na ledových řasách Skromná polární treska hraje nedílnou roli v arktické potravní síti. Živí se obojživelnými korýši (Apherusa glacialis); a na oplátku se jimi živí velryby, tuleni a mořští ptáci. Nová studie, nedávno publikovaná v časopise Progress in Oceanography, však potvrdila, že pokud se věci nezlepší, polární treska může brzy zmizet v potravní síti – díky vyčerpání ledových řas v důsledku ustupujícího mořského ledu. Pro mladé polární tresky, které jsou staré jeden až dva roky, je Arktida školkou, kde žijí v trhlinách a štěrbinách pod ledem. Unášejí se spolu s ledem a loví korýše obojživelníky, kteří se zase živí ledovými řasami. Tento nepřímý vztah mezi polární treskou a ledovými řasami má důsledky pro dlouhodobé přežití ryb. K tomuto závěru dospěla studie mezinárodního týmu výzkumníků z Institutu Alfreda Wegenera (AWI), Helmholtzova centra pro polární a mořský výzkum. "Obecně řečeno, naše zjištění naznačují, že polární tresky jsou silně závislé na ledových řasách," uvedla první autorka a bioložka AWI Doreen Kohlbachová. "To znamená, že rychlý ústup arktického mořského ledu představuje obzvláště vážnou hrozbu pro polární tresky. Když led ustoupí, vezme si s sebou základ jejich stravy. Vzhledem ke stěžejní roli polární tresky by to mohlo způsobit změny v celé potravě." web." Za účelem studie tým podnikl několik týdnů trvající expedici do Severního ledového oceánu na palubě výzkumné lodi Polarstern. Když byli mezi Grónskem, Špicberkami a Ruskem, táhli podél lodi speciálně navrženou síť pod ledem a poté analyzovali obsah žaludku ulovených ryb. Obsah žaludku odhalil, že většinu potravy polární tresky tvoří korýši obojživelníci. Korýši obojživelníci se zase živí rozsivekmi, které rostou na nebo pod mořským ledem. Dále vědci potvrdili přítomnost uhlíku z ledových řas v rybách analýzou vzorců mastných kyselin a složení stabilních izotopů ve svalech ryb a dalších tkáních. (Některé mastné kyseliny přecházejí v nezměněné podobě z řas na zvířata, která je konzumují.) „Když najdeme mastné kyseliny z ledových řas v mase nebo tkáních ryby, říká nám to, že se ryba nebo její kořist řasami musela živit, řekl Kohlbach. Izotopová analýza byla poté použita ke stanovení přesného procenta uhlíku ledových řas ve stravě ryb. "Analýza ukazuje, že rozsivky tvoří nejdůležitější zdroj uhlíku pro polární tresky," řekl Kohlbach. Výsledky ve skutečnosti naznačují, že 50 až 90 procent uhlíku mladé polární tresky pochází z ledových řas. "Přestože jsme od začátku studie předpokládali, že existuje souvislost mezi ledovými řasami a polárními treskami, tyto vysoké hodnoty nás překvapily." Vědci již loni potvrdili význam ledových řas jako zdroje potravy pro živočišné druhy vyskytující se především v hlubších vodách ( také viz zde). Tato nejnovější studie nyní dokazuje, že tato závislost platí také pro další článek v potravinovém řetězci. Obě studie přinesly cenná data, která lze použít v modelech ekosystémů, které jsou zásadní pro předpovídání toho, jak bude arktický ekosystém ovlivněn ustupujícím mořským ledem. Další informace naleznete zde Odkaz na studii