Jak hustota mořské vody ovlivňuje studenovodní korálové útesy v Evropě?

May 25, 2016 Údaje shromážděné paleoceanografy ukazují, že studenovodní korály u pobřeží Evropy vyžadují specifickou hustotu mořské vody, aby se jim dařilo. Růst korálových útesů, které tvoří velké karbonátové kopce, byl však přímo zmírněn přirozenými klimatickými změnami, ke kterým došlo za posledních 2,5 milionu let. Velké plochy korálových útesů lze nalézt od severního Norska přes Mauretánii až po pobřeží Evropy a severní Afriky. Na rozdíl od tropických korálů (které rostou několik metrů pod vodní hladinou) se těmto studenovodním korálovým útesům daří hlavně v hloubkách 200 až 1000 metrů. V některých oblastech dokonce vedly k karbonátovým valům vysokým až 300 metrů, budovaným po miliony let. Před několika lety jsme nevěděli, jaké podmínky prostředí takové osídlení studenovodních korálů upřednostňuje. Z nových údajů shromážděných paleoceanografy z GEOMAR Helmholtz Center for Ocean Research Kiel však vyplynulo, že korálové útesy preferují mořskou vodu specifické hustoty. Stejný výzkumný tým také rekonstruoval kolísání hustoty mořské vody za posledních 2,5 milionu let a porovnal je s vývojem karbonátových mohyl. Tím prokázali, že studenovodní korály jsou závislé na okolní mořské vodě, která má stejnou hustotu. Hloubka této zóny závisí na přírodních klimatických podmínkách a to má přímý dopad na korálové útesy v severním Atlantiku, řekl Dr. Andres Rüggeberg, autor studie. Pro studii byla použita jádra z karbonátových kopců v Porcupine Seabight. Jedná se o širokou kontinentální pánev u západního pobřeží Irska s hloubkami od 400 do 3 000 metrů. Jádra byla odebrána v roce 2005 z americké lodi JOIDES RESOLUTION. V GEOMARu bylo stáří karbonátových valů stanoveno pomocí izotopové analýzy, stejně jako rekonstrukce hustoty mořské vody za posledních 2,7 milionu let. Výzkumníci poté synchronizovali vývoj karbonátových kopců s příslušnou hloubkou vrstvy specifické hustoty. Spoluautor studie, Dr. Sascha Flögel z GEOMAR, pozoroval, že korálům na vrcholu karbonátových pahorků se dařilo a vedly k tomu, že pahorky byly vyšší. Pokud se však korály nacházely níže v kopci, rostly pomalu nebo nerostly vůbec. Dr Rüggeberg řekl, že výsledky výzkumu jim umožnily lépe sledovat historii různých oceánských proudů a vodních hladin v regionu. Dr Flögel dodal, že studie prokázala, že korálové útesy jsou citlivé na změny prostředí. Vzhledem k tomu, že teplota vody měla vliv na hustotu vody, mohlo zvýšení teploty mořské vody významně ovlivnit růst korálů. Zdroj:  www.geomar.de