© Phronima is a crustacean that lives in the twilight zone of the ocean, where there is nowhere to hide from predators. In addition to being nearly transparent, a new study has found that these crustaceans carry an anti-reflective optical coating.
(c) Laura Bagge, Duke University
© Photos from a scanning electron microscope show the brush-like array of light-absorbing structures on the leg of a midwater crustacean called Cystisom.
(c) Laura Bagge, Duke University
© The tiny spheres that perform the same function on the body of Phronima, another midwater crustacean. The spheres may be a colony of bacteria specific to Phronima.
(c) Laura Bagge, Duke University
Hi-tech kamufláž v hlubinách oceánu
November 9, 2016
Hraní na schovávanou v hlubinách oceánu
Ukázala to nová studie Duke University a Smithsonian Institution
že středovodní korýši (hyperiidní amfipodi) využívají některé
docela efektní maskovací techniky, jak se schovat před predátory.
Ukazuje se, že jejich nohy a těla jsou pokryty
antireflexní vrstva, která dokáže tlumit odraz světla — o as
v některých případech až 250krát – a tím se zabrání odrazu světla
zpět k potenciálnímu predátorovi.
Navíc se zdá, že tento povlak je vyroben z živých bakterií.
Konkrétně se zdá, že je to list pohádkových uniformních korálků menší
než je vlnová délka světla při pohledu pod elektronovým mikroskopem.
Podle vedoucí studie Laury Bagge, doktorandky na Duke
University, "Tento povlak malých kuliček snižuje odrazy
Stejným způsobem by šlo položit chlupatý koberec na stěny nahrávacího studia
zmírnit ozvěny."
Kule měří 50 až 300 nanometrů v průměru, v závislosti na
druhy obojživelníků. Optimální průměr je 110 nanometrů
vede k 250násobnému snížení odrazivosti.
Pro svou studii Bagge spolupracovala s biologem Sönkem Johnsenem. Zkoumali
sedm druhů obojživelníků a zdálo se, že všechny mají svůj vlastní druh
symbiotické optické bakterie.
"Mají všechny vlastnosti bakterií,
ale abychom si byli 100% jisti, budeme muset provést hloubkový průzkum
projekt sekvenování," řekl Bagge.
Pokud je optický povlak skutečně živý, výzkumníci by pak museli zjistit, jak k tomuto symbiotickému vztahu došlo.
Objev živé antireflexní vrstvy může mít technologický
aplikace, například ve formě „sada bradavek“ snižujících odraz
které se používají při návrhu skleněných oken a nacházejí se také v
oči můr, pravděpodobně proto, aby jim pomohly lépe vidět v noci.