Rostoucí teploty vody a acidifikace oceánů ovlivňují planktonní organismy

August 14, 2016 Vědci poprvé prokázali, že okyselování oceánů a zvyšující se teploty moře nepříznivě ovlivňují složení mastných kyselin vespodu v přirozeném společenství planktonu. V důsledku toho mohou ryby v oceánech najít pouze potravu horší kvality. Toto bylo zjištění experimentu vědců z GEOMAR Helmholtz Center for Ocean Research Kiel a zveřejněného v nedávném vydání odborného časopisu PLOS ONE. Okyselení oceánů, zvýšení teploty, eutrofizace a nedostatek kyslíku: Mořští živočichové a rostliny se musí vyrovnávat s řadou faktorů životního prostředí. Jak budou reagovat a vyrovnat se s tím, když globální změna klimatu změní jejich životní podmínky? Vědci se učí odpovědi na tuto otázku prostřednictvím laboratorních a terénních experimentů, modelování a pozorování biotopů, které přirozeně zažívají extrémní podmínky. Vědci z GEOMAR použili vnitřní mezokosmy, aby zjistili, jak se budou oceány vyvíjet v budoucnu. Na podzim roku 2012 umístili copepody z Kielského fjordu do dvanácti 1400litrových mezokosmů, kde je vystavili dvěma různým teplotám a dvěma různým koncentracím oxidu uhličitého. Po měsíci zkoumali množství a velikost jednotlivých vývojových stádií veslonôžek a obsah mastných kyselin. Měří až jeden milimetr, vespod tvoří osmdesát procent zooplanktonu a jsou důležitým zdrojem potravy pro ryby a jejich larvy. "Několik experimentů prokázalo, že účinky různých environmentálních faktorů na mořské organismy se buď sčítají, nebo se vzájemně utlumují. Protože tělesné funkce organismů se kombinací různých faktorů mění různě, je velmi obtížné odhadnout konečný výsledek," vysvětlil. Dr. Jessica Garzke, mořská bioložka z GEOMAR a hlavní autorka studie. "U kopekodů jsme ukázali, že negativní dopad rostoucí teploty vody je významnější než dopad okyselování oceánů. Okyselení oceánů může zmírnit některé reakce – například proto, že dodatečný oxid uhličitý, který je rozpuštěn v mořské vodě, podporuje růst fytoplankton jako potrava pro veslonôžky. Tyto výhody ale nakonec nejsou dostatečně silné, aby dosáhly pozitivního účinku,“ dodala. Studie ukázala, že složení mastných kyselin je negativně ovlivněno okyselováním oceánů a zvyšováním teploty. To následně způsobuje snížení kvality potravin na vyšších úrovních potravní sítě. „Potravinové sítě, které jsou ovlivněny kvalitou potravin – nikoli samotným množstvím zásob – by se zhoršily,“ řekl Dr. Garzke. Výzkumný tým předpokládá, že jejich výsledky lze aplikovat na další pobřežní regiony podobné Kielskému fjordu. Odkaz na studii:  http://journals.plos .org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0155952