Vědci upozorňují na hrozbu pro oceány před velkou konferencí o změně klimatu

November 3, 2015 Aby bylo zajištěno budoucí přežití naší planety a oceánu, jsou zapotřebí ambiciózní cíle v oblasti klimatu a snížení emisí skleníkových plynů, uvedli mořští biologové Prof Dr. Hans Otto Pörtner a Prof. Dr. Ulf Riebesell, před pařížskou světovou klimatickou konferencí na snídaňovém setkání německého klimatu konsorcia (DKK) a  Německé konsorcium mořského výzkumu (KDM)  Pörtner, biolog z Institutu Alfreda Wegenera, Helmholtz Center for Polar and Marine Research a nově zvolený Co Předsedkyně pracovní skupiny II IPCC popsala předpokládaná rizika pro oceány, která přináší změna klimatu: globální oteplování, stoupající hladina moří a acidifikace oceánů. Kromě tropických korálových útesů jsou za zranitelnější ekosystémy považovány také oblasti mořského ledu v Arktidě. V současné době jsou prahové hodnoty kritických změn pro organismy a ekosystémy az toho vyplývající rizika analyzovány a zobrazovány v teplotě. Podle Pörtnera musí být oteplování globálních teplot způsobené člověkem omezeno na 1,5 stupně Celsia, nikoli na 2 stupně Celsia. Dodal, že v případě korálových útesů lze padesát procent z nich zachovat, pokud je zvýšení teploty omezeno na 1,2 stupně Celsia – tento údaj však nezohledňuje účinky okyselování oceánů. Acidifikace oceánů: Oceány změnily skleníkové plyny Jedním z největších klimatických rizik pro oceány je acidifikace: každý den se do oceánu vstřebá 24 milionů tun oxidu uhličitého. To odpovídá přibližně jedné třetině uvolněného předindustriálního oxidu uhličitého, čímž se zmírňují dopady změny klimatu. Dnes je příjem oxidu uhličitého oceánem v průměru o 28 procent vyšší než v předindustriální době. Pokud emise zůstanou bez kontroly, kyselost oceánu se do konce tohoto století více než zdvojnásobí. Čím jsou oceány kyselejší, tím méně oxidu uhličitého mohou absorbovat z atmosféry. "Rychlost předpokládaného okyselování oceánů je v historii Země bezprecedentní," prohlásil Riebesell, profesor biologické oceánografie v GEOMAR Helmholtz Center for Ocean Research Kiel. „Kromě korálů, slávek, hlemýžďů, ježků, hvězdic a mnoha kalcifikujících planktonů patří mezi ty, kteří okyselování oceánů prohráli, především kalcifikující organismy.“ Polní experiment GEOMAR v Norsku: Vítězové a poražení acidifikace Riebesell poprvé představil výsledky polního experimentu provedeného na jaře 2015 v norském Raunefjordu jižně od Bergenu. Zdůraznil účinky okyselování oceánů v několika mezokosmech (uzavřené experimentální systémy nastavené tak, aby simulovaly biologické, chemické a fyzikální procesy) ve fjordu v průběhu několika měsíců. Bylo zjištěno, že některé druhy jako okřídlení hlemýždi a vápenaté řasy by nebyly schopny přežít účinky okyselování oceánů, na rozdíl od pikoplanktonu, mikroorganismů na dně potravního řetězce. Riebesell proto dospěl k závěru, že malé změny v ekosystému mohou mít obrovské důsledky a způsobit revoluci nejen v potravinové síti v oceánu, ale také ovlivnit akvakulturu a rybolov. Klimatické změny a okyselení oceánů

Problém acidifikace oceánů je důsledkem emisí oxidu uhličitého způsobených lidskou činností. Interakce environmentálních faktorů na mořské organismy a také člověkem způsobené změny (jako je eutrofizace a znečištění) vedou ke komplexním změnám v ekosystému, migraci druhů a celkovému poklesu biologické rozmanitosti. I nyní teprve začínáme chápat důsledky takových změn v našem prostředí. Zdroj:  http://www.geomar.de