Změna klimatu: Nemo v potížích

December 3, 2019 Klaun se nedokáže přizpůsobit rychlým změnám prostředí

Oblíbená sasanka, která se stala populární díky filmům „Hledá se Nemo“ a „Hledá se Dorie“, nemá genetické schopnosti podle nedávné studie Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) a oceánografického institutu Woods Hole (WHOI) se musí přizpůsobit rychlým změnám ve svém prostředí.

Mezinárodní výzkumný tým sledoval ryby klauny v lagunách zálivu Kimbe, hotspot pro biologickou rozmanitost na Papui Nové Guineji, více než deset let. Pomocí genetické analýzy DNA populace byli vědci schopni vypočítat jejich potenciál přizpůsobit se změnám v biotopu. Zjistili, že velké rodiny klaunských ryb, pokrývající mnoho generací, byly spojeny vysoce kvalitními biotopy spíše než sdílenými geny.

"Výsledky zde uvedené byly umožněny enormním úsilím o odběr vzorků a sekvenování DNA, které dosud nebylo bylo provedeno pro všechny mořské druhy,“ říká biolog WHOI Simon Thorrold, spoluautor studie. "Největším překvapením pro nás bylo také to nejznepokojivější: úsilí o ochranu nemůže spoléhat na genetickou adaptaci k ochraně ryb klaunů před účinky změny klimatu - zdá se, že Nemo se nebude schopen zachránit."

Kvalita sasanky, která dává klaunům domov, významně přispívá k jejich přežití a schopnosti obnovy v průměru z 50 procent. Pokud sasanky zůstanou zdravé, populace klaunů zůstane. Když však sasanky a korálové útesy, které nazývají svým domovem, postihne globální oteplování, klaun má potíže.

"Nemo je tak vydán na milost a nemilost stanovišti, které se rok od roku zhoršuje, a Bylo nerozumné očekávat, že se klaun geneticky adaptuje dostatečně rychle na to, aby zůstal v lagunách, takže šance ryb na přežití závisí pouze na naší schopnosti zachovat kvalitu jejich přirozeného prostředí,“ vysvětluje Benoit Pujol, evoluční genetik z CNRS.