© American research drilling vessel Joides Resolution carries out scientific deep drilling within the context of the International Ocean Discovery Program. Source: © William Crawford and IODP
© Simplified representation of present-day global oceanic overturning circulation (Surface currents are in red, deep water masses in blue). The Central American landbridge, Indonesian Throughflow and the Strait of Gibraltar (yellow rectangles) have a vital function in the variability of the circulation pattern. The yellow dots indicate the drill cores used in this study. Map: © NOAA
© These planktonic microfossils (single-celled foraminifers) from oceanic sediments contain geochemical information that can allow us to reconstruct the oceanic boundary conditions of the past. Source: © www.foraminifera.eu
Jak se Severní Atlantik stal „tepelným pirátem“
February 21, 2017
Mezinárodní výzkumníci objevují vývoj mořských proudů
Golfský proud přenáší oceánské teplo přes Atlantik směrem na severovýchod, což vede k prosperujícím palmám v Irsku a umožňuje přístavům zůstat bez ledu během zimy. Stejně tak většina oceánských proudů má velký vliv na globální klima. Od kdy tento systém funguje tak, jak ho známe dnes? A jak se to vyvíjelo?
Oceánské proudy hrají hlavní faktor v našem klimatu. Golfský proud přenáší tolik tepla z tropického Atlantiku směrem na severovýchod, že zimy v severní Evropě jsou relativně mírné a vlhké ve srovnání s jinými regiony v podobných zeměpisných šířkách. Tento přenos tepla současně způsobuje ochlazení v jižním Atlantiku, proces známý jako tepelné pirátství.
Vzor dnešních globálních oceánských proudů je však relativně nedávný a vyvinul se během pliocénu, tedy před pouhými šesti až dvěma a půl miliony let.
Pohyb tektonických desek má vliv na otevírání a uzavírání průlivů / kanálů. Do jaké míry se dnešní tepelné pirátství v severním Atlantiku vyvinulo tváří v tvář tektonickým změnám, není dostatečně pochopeno.
Mezinárodní tým paleooceánografů ve spolupráci s GEOMAR publikoval své poznatky o tomto procesu v nedávném vydání časopisu Scientific Reports.
Hlubinné vrty v severním a jižním Atlantiku vytvořily základ pro nová zjištění ve formě vzorků jádra odebraných z mořského dna. V těchto jádrech byly nalezeny fosilie jednobuněčných mikroorganismů (foraminifera).
Podle prvního autora Dr. Cyruse Karase z Lamont-Doherty Earth Observatory v USA, pokud by byly měřeny izotopy a stopové kovy ve foraminiferách, data by jim umožnila rekonstruovat fyzikální podmínky oceánů v minulosti (jako jsou teploty oceánů). velmi přesně.
„
Pliocén je ve skutečnosti epochou v historii Země, která se vyznačuje extrémně dynamickými deskově-tektonickými pohyby,“ řekl spoluautor Dirk Nuernberg z GEOMAR.
"Naše studie ukazuje, že tektonické změny v Gibraltarském průlivu ve Středozemním moři, vytvoření středoamerického pozemního mostu a zúžení Indonéské mořské cesty měly v průběhu času nesmírné následné dopady na globální oceánskou převrácenou cirkulaci." a tedy na teplotách v severním a jižním Atlantiku“.
Změna průtoku Středozemním mořem před asi 5,3 miliony let oslabila Atlantik Overturning Circulation, což vedlo k oteplení jižního Atlantiku ve vztahu k severnímu Atlantiku. Poté, mezi 4,8 a 3,8 miliony let, se oceánské spojení mezi Atlantikem a Pacifikem zúžilo.
Když se vytvořil středoamerický pozemní most, toto spojení se uzavřelo. Tento proces zesílil Golfský proud, což způsobilo, že se severní Atlantik oteplil o zhruba dva stupně Celsia na úkor jižního Atlantiku – což vyjadřuje aktivní tepelné pirátství, které trvá dodnes.
S tektonickým sevřením indonéské námořní cesty před 3,8 až třemi miliony let bylo možné z geochemických dat zjistit oslabení globální recirkulační cirkulace, které souvisí se začátkem zalednění severní polokoule.
"Význam naší paleoceanografické studie je poskytnout důkazy o tom, jak místní tektonické změny radikálně změnily teploty oceánů v severním a jižním Atlantiku, a tím účinně ovlivnily globální klima," řekl Dr Karas.
Odkaz na studii